Návštěva u manželů Pavlicových v Hroznové Lhotě

S Františkem a Jitkou Pavlicovými z Hroznové Lhoty se znám jistě už více než dvacet let. Poznala jsem tento sympatický manželský pár díky novinařině, kterou jsem vždy dělala celým srdcem a ze všech sil.

Tento týden jsem za Jitkou a Františkem vyrazila po letech znovu. Museli jsme si přiznat, že jsme krapet všichni zestárli, ale to nic nemění na tom, že by Jitka a František ubrali na svém životním tempu. Ba naopak! Za roky, co je znám, jim přibylo mnoho nových aktivit. A právě proto jsem se k nim do jejich útulného domečku na kraji Hroznové Lhoty v pondělí rozjela.

Za dobu, co jsem u nich byla naposledy, abych napsala o jejich rodinné firmě na výrobu slaměných věnců a také došků, ve dvoře vyrostl nový penzion a v něm litografická dílna.

Už jsem toho o Františkově dílně hodně četla, slyšela a viděla, ale do pondělního dopoledne jsem ji neviděla na vlastní oči. To je už ale minulostí! Ještě před tím, než jsem si zašla povykládat za Františkem o tom, co teď dělá, na čem pracuje, jsem vyzpovídala Jitku, která se svým divadelním spolkem Hrozen právě nacvičuje novou divadelní hru. Více se o tom návštěvníci tohoto webu mohou dočíst zde

Až web www.zpravyzmoravy.cz zveřejní story, co jsem napsala o Františkovi Pavlicovi, tak sem dám také odkaz na článek o tomto mimořádném chlapíkovi, který je vskutku renesančním člověkem.

Od Pavlicových jsem z Hroznové Lhoty odjížděla s jakýmsi povznášejícím pocitem ze setkání a našeho dlouholetého přátelství. Je úžasné vidět, že manželství může doopravdy i dnes fungovat a být krásné. Tito lidé spolu vychovali tři děti, společně podnikají a kromě toho dělají zcela zdarma spoustu zajímavých věcí pro druhé, aby je pobavili i jim pomohli. A to se dnes tak moc doopravdy nevidí. Proto jsem za toto přátelství moc vděčná. Jsem vděčná i za čas, který mně ochotně poskytli, když jsem je oslovila s prosbou o rozhovory…

Vzpomínka na Živý betlém v Hroznové Lhotě v roce 2007

Několikrát jsem byla fotit Živý betlém v Hroznové Lhotě. Chystala jsem se tam i letos, ale nakonec jsem svůj záměr nenaplnila. Nebylo zrovna ideální počasí, a tak jsem dala přednost pobytu doma.

Nedalo mně to ale, abych nenahlédla do archivu a nezavzpomínala na mou fotoreportáž z roku 2007. Nyní se s Vámi o tyto již historické snímky dovolím podělit. Tento článek a několik foteček k němu byl tehdy zveřejněný v týdeníku NAŠE Slovácko, který ale už bohužel zanikl… Tady je:

Betlémem ožila celá Hroznová Lhota

Svatá rodina, Tři králové na koních, obecní písař, mlynář, přadlena, pekař, kominíci, ale třeba také malíř byli k vidění při živém betlému v Hroznové Lhotě. V dlouhém průvodu nechyběly desítky účastníků v zimních krojích. Nezasvěcený návštěvník mohl mít dojem, že se dívá na scenérie z Ladových obrazů. 

„My slavíme narození Krista svým vlastním způsobem. Někdo, kdo sem přijíždí, možná vše vidí jako divadlo. To ale není pravda. Pro nás jde o součást života,“ řekl starosta obce Petr Hanák, jehož jsme zastihli v převleku obecního úředníka. Všem přihlížejícím ochotně rozdával pamětní lístky se speciálním razítkem.

Do Živého betlému, který se v Hroznové Lhotě poprvé uskutečnil v roce 1994, se zapojují nejen místní, ale také obyvatelé Kozojídek, Tasova a Žeravin. Všechny obce jsou totiž součástí jedné farnosti. „Je tady velmi dobrá spolupráce farnosti s obecním úřadem. Snažíme se vytvářet rodinné prostředí, kdy chceme jeden druhému vyhovět a podpořit se,“ řekl správce farnosti P. Jan Žaluda. Také letos mezi návštěvníky procházeli černoušci s pokladničkami. Výtěžek tentokrát poputuje na podporu křesťanské televize Noe.

Pro týdeník NAŠE Slovácko: Text a foto Lenka Fojtíková