V Lateránské bazilice a ochutnávka další italské speciality

Lenka Fojtíková — Sun, 16 Mar 2025 16:05:52 +0000

Mým dnešním cílem byla Lateránská bazilika, jejíž plný název je Arcibazilika Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty. Je to biskupský kostel města Říma s titulem basilica maior. Roku 313 ji založil císař Konstantitn a později byla mnohokrát přestavována. Stojí zhruba 1,2 km jihovýchodně od Kolosea a já to k ní měla pěšky z hotelu necelé tři kilometry.
Přestože karta poutníka nabízí registraci k její návštěvě, tak opět nebyla zapotřebí, protože to nikdo nekontroloval. I zde se ale při vstupu do areálu musí projít bezpečtnostním rámem. A potom jsem dnes ráno prošla tady v Římě druhou Svatou branou jubilejního roku. V tom okamžiku v bazilice téměř nikdo nebyl. Mše svatá měla začít až za hodinu. Na webu jsem se dočetla, že se jí zúčastní 50 poutníků z Benátska s dvěma kněžími a biskupem. Jestli se nepletu, měl by to býit biskup Corrado Pizziolo. Dále na mši přijelo 300 poutníků z Regio Calabria, které doprovázelo dvacet kněží. Když jsem byla před více než dvaceti lety s rodinou na týdenní dovolené v Regio Calabria, fotila jsem tam tehdy Boží tělo. Ještě na kinofilm, protože tehdy digitály nebyly k dostání. Moc by mne zajímalo, jestli se té dnešní pouti účastnil někdo, kdo ho mám z té doby na fotkách. Mši svatou doprovázel úžasný pěvecký sbor a bylo to fakt krásné.
Když jsem se dostala po bezmála dvou hodinách ven, zjistila jsem, že je venku pořádná zima. Teploměr ukazoval jen 14 stupňů. Při pohledu z nádvoří baziliky přes silnici mne zaujala stavba s krásnou mozaikou. Zjistila jsem, že se jedná o přístavek v jižní části budovy Svatých schodů (Scala Santa), zvaný Leoninum Triclinium (ital. Triclinio di Leone). Je to unikátní pozůstatek části někdejšího salónu, postaveného papežem Lvem III. podle vzoru místnosti v císařském paláci v Konstantinopoli zvané triclinium. Vysoká zeď členěná pilastry s výklenkem pod trojúhelníkovým tympanonem je bývalým koncem místnosti, která byla součástí papežského paláce v Lateránu. Když papež Sixtus V. nařídil koncem 16. století nařídil demolici starého paláce, přikázal zachovat tuto zeď a přistavět jej v papežské kapli Sancta Sanctorum.
Po zdokumentování všeho co jsem viděla, jsem se vydala na cestu zpět. Vzhledem k chladnému počasí jsem si v jedné restauraci nedaleko baziliky Santa Maria Maggiore dala polévku z mořských plodů a ve vedlejší cukrárně horkou čokoládu a maritozzi, což je prý italská specialita a bylo to fakt moc dobré. Měla jsem si k tomu dát ale spíš kafe, takže třeba zítra, kdy vyrazím ke své třetí bráně v Římě přímo do srdce církve – do baziliky sv. Petra ve Vatikánu.
Při cestě na hotel jsme potkávala mnoho účastníků třicetikilometrového běhu v Římě. Všichni měli ostře oranžové baťůžky a dnes na nich měli i startovní čísla. Jednoho z účastníků jsem si na nádraží Termini odchytila a vyfotila jeho i medaili, co všichni dostali v cíli. Nemohla jsem jinak. Vždyť kdysi v dávných dobách moje srdce tlouklo tak moc pro vytrvalostní běh.

Benátsko – Lenka Fojtíkova

V Lateránské bazilice a ochutnávka další italské speciality