Když jsem se dozvěděla, že dnes odpoledne zahájí turné tyrkysové revoluce po našich městech v mém rodišti Brně, řekla jsem si nejdříve, že je to moc pěkné, ale nepojedu tam, protože musím odpočívat. Nevím, jaká síla mne nakonec vyhnala z domu a já usedla do auta, abych byla zhruba za hodinu a půl v Brně a mohla se vidět s mým favoritem i lidmi, kteří mu fandí.

Při cestě na Žerotínovo náměstí jsem si říkala, že jsem tedy moc zvědavá, kolik tam v těch šestnáct hodin bude lidí… Brno si totiž z mého pohledu žilo svým poklidným životem. Lidé procházeli ulice, nakupovali ve slevách a užívali si prostě svůj volný den. Já jsem na rozdíl od nich kráčela městem na místo srazu.

Tam se pomalu po půl čtvrté začali rojit lidé s tyrkysovými šálami na krku, plackami stejné barvy a tyrkysovými mašličkami na klopách kabátů. Mnozí lidé s sebou na setkání s kandidátem na prezidenta vzali i docela malé děti. Konečně se Pavla Fischera dočkali! Přivítali ho skandovaným pokřikem – krátké video je zde.  Pavel Fischer si s každým, kdo chtěl, podával ruku, trpělivě se fotil, naslouchal a povídal si s lidmi.

Na mou otázku, co říká na to, že se objevují hlasy, upozorňující na to, že měl spíše podpořit vědce Jiřího Drahoše než tříštit takto síly, uvedl: „Jsme uprostřed kampaně. Sice spolu soupeříme, ale také na druhou stranu spolupracujeme. Myslím si, že nám všem jde o jedno – žít ve svobodné, prosperující a bezpečné zemi. S těmi, se kterými budeme programově nejblíže, se určitě ve druhém kole nějakým způsobem dohodneme a podpoříme. Teď je ale soutěž ještě otevřená.“ Dále prozradil, že dnes je v Brně, zítra zamíří do Olomouce a plánuje také návštěvu Slezska. „Snažíme se být tam, kde cítíme obrovskou podporu i ze strany dobrovolníků. Je to pro mne obrovské povzbuzení. Člověk si někdy říká, jestli to, co dělá, pro co se rozhodl, má smysl. Tady vidím, že to dává smysl nejenom mně ale všem přítomným. Účast tolika lidí v Brně mě velmi mile potěšila,“ svěřil se Pavel Fischer.

Podpořit ho přišel i brněnský senátor za KDU-ČSL Zdeněk Papoušek. „Pavel Fischer je koktejl, který mi chutná čím dál víc. V něm se velmi dobře snoubí jednotlivé složky. Má výbornou schopnost z diplomacie, stojí si za svým názorem, v závažných věcech má naprosto pevný postoj, umí naslouchat, má smysl pro humor a je erudovaný. Myslím si, že tento koktejl by se měl podávat na Pražském hradě a nahradit ty patoky, které tam nyní jsou a nedají se vůbec pít,“ řekl senátor Zdeněk Papoušek. Dle jeho mínění nejde volbou Pavla Fischera o žádné tříštění sil. „Každý demokratický kandidát je důležitý a je dobře, že kandidoval, protože je nesmírně důležité, aby jejich postoje a názory nyní zaznívaly ve společnosti. Rozhodně by se lidé neměli nechat odradit, ale musí volit toho, koho opravdu chtějí jako prezidenta. Je dobře, že je výběr kandidátů tak široký a velký,“ uzavřel senátor Zdeněk Papoušek.

Při besedě s občany Pavel Fischer ve zcela zaplněném sále Břetislava Bakaly hned v úvodu řekl: „Cítím, že máme společnou odpovědnost za to, jak se bude v naší zemi žít. Ten projekt už není jen můj, ale společný nás všech. Mám obrovskou radost z vašich nápadů jako je například modré cukroví, mašle dětí ve vlasech či tyrkysový dudlík. Mám radost, že můžeme být spolu nejen na sociálních sítích, ale při setkáních jako je toto v Brně i fyzicky. Nevím, jak první kolo voleb příští týden dopadne. Vím ale, že mi dává my smysl, že tady dnes jsme, že jsme se do toho společně pustili. Děkuji vám….“

Text a foto: Lenka Fojtíková

v

Zpátky ale k ozdobám. S těmi ze slámy jsem začala v dobách, kdy jsem psala pro týdeník Slovácko a později pro Naše Slovácko, když to „staré“ Slovácko spolkla brněnská Rovnost, která se později proměnila v Deník. V těch dávných dobách jsem se poprvé setkala s ženami, které především ve Vnorovech a Strážnici dokázaly ze slámy vyrobit úžasné věci. Postavičky, domečky, nejrůznější zvířátka, andělíčky, zvonečky, hvězdičky… Prostě snad úplně všechno. Některé ozdoby jsem od těchto dobrých žen dostala a další si koupila včetně řetězů ze slámy a velké hvězdy na špičku stromu.

Později k těmto ozdobám ze slámy začaly přibývat další. Například sada dřevěných vojáčků, které jsem snad za pouhých devětapadesát korun koupila ve vánočním výprodeji v brněnském malém Tescu. Mám je už dlouhé roky, ale přesto si pamatuji, že původní cena byla 160 korun. Před lety přibyl plechový andělíček od kamarádky Hanky, se kterou jsme toho už hodně zažily. Ještě víc jsem toho ale zažila se svou sestrou Blankou, na kterou si vždy vzpomenu, když se podívám na dva malé koníčky ušité z látky. Další kamarádka Mirka mně letos zase dala úžasného andělíčka z keramiky stejně jako Maruška. Od Ziny mi letos poprvé na stromečku visí rozverný andělíček z látky s botičkami z keramiky. Všechny mne moc potěšily… Když mně zrak sjede na plechového koníka s rolničkami, tak si zase vzpomenu na nejlepší květinářství ve Veselí nad Moravou naproti nádraží, protože právě tam jsem si ho pár let zpět koupila.

Můj vánoční stromeček je tak vlastně nazdobený vánočními příběhy, které se pojí s mými přáteli a blízkými – s lidmi, kteří se nějakým způsobem zapsali do mého života a nechali v něm stopu.

Možná ten můj vánoční stromeček není nazdobený přesně podle poslední módy, ale pro mne je moc důležitý právě kvůli těm životním příběhům lidí, na které vzpomínám, když na něj koukám…

A jaký máte vánoční stromeček Vy?

Všem přeji kouzelné Vánoce plné lásky, kterou na tuto zemi přinesl narozený Ježíš, který se narodil do těch nejchudších poměrů  jako bezdomovec. ON – SYN ŽIVÉHO BOHA – KRÁL KRÁLŮ A PÁN PÁNŮ… CHVÁLA NA VÝSOSTECH BOHU A NA ZEMI POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE…

Ze srdce Lenka

Z