Počtvrté přijel do Želivi katolický kněz P. Pat Collins. Ve svých přednáškách se od 13. do 15. března zaměřil na téma, jak zvládat stres. A tady je pár poznámek, co na víkendu zaznělo, pro ty kdo tam nebyli…
Příčiny stresu leží v nás samých. Stres ale může být spuštěný vnějšími okolnostmi. Člověk prochází krizí růstu. Obvykle tyto krize trvají tři roky.
Tři fáze stresu:
1. Veliký neklid, úzkost, někdy i deprese
2. Střední fáze je delší období vyčerpání a temnoty. Člověk ztrácí sebedůvěru, lidé začínají zpochybňovat své náboženské uvědomění, prožívají pocit beznaděje, prochází údolím temnoty
3. Chronický stres
Určitá úroveň stresu je v našem životě užitečná – například pro výkon ve sportu. Chronický stres je ale velmi zničující.
Mnoho fyzických problémů je způsobeno právě stresem. Patří sem například vysoký krevní tlak, který potichu zabíjí…
Je vědecky dokázané, že 85 % nemocí má nějaký vztah ke stresu. Kvůli stresu se v nás může probudit i rakovina.
Abychom žili kvalitní život, musíme snížit stres.
Při stresu se do těla vyplavuje kortizon, který oslabuje kosti, ovlivňuje mozek, oslabuje imunitu. Stres urychluje nemoci, jimiž už člověk trpí.
Velmi stresovaný člověk je náchylný k výbuchům hněvu. Stres ale
působí i zapomětlivost. Pokud je člověk ve stresu, hodně zapomíná a dělá
chyby. Kvůli stresu lidé utíkají k alkoholu, aby zklidnili svůj nervový
systém. Někdo se zase uklidňuje jídlem a někdo zase pije hodně kávy a
čaje, což stimuluje a podporuje stres. Někteří muži ve stresu sledují
pornografii.
Stres způsobuje panické strachy. Člověk není přemožen strachem, ale
je terorizován pocitem naprosté ztráty kontroly, což provází bušení
srdce, zrychlené dýchání, kdy má člověk pocit, že zemře. Někdo žije
ovládán strachem.
Lidé, co prožili nějaké trauma, jsou náchylní k extrémnímu hněvu. Nemohou za to, je to nemoc.
Syndrom vyhoření je krizí emocionální únavy. Většinou
toto prožívají lidé, kteří pomáhají nějakým způsobem druhým. Patří sem
zdravotní personál, lékaři, sociální pracovníci, policisté, kněží… Při
službě a pomoci druhým vydáváme emocionální energii. Naslouchání druhým
bere mnoho emocionální energii, kterou je třeba někde čerpat.
Při mírném vyhoření člověk cítí určitou míru emocionální únavy, kdy
už není už schopen zvládat emocionální tlak. To se může rozvinout do
chronického vyhoření. Takový člověk je potom apatický, vypne své emoce,
nemá žádnou empatii, soucit. Jedná s lidmi velmi racionálně. Nemá
energii, kterou by mohl dál dávat, proto je s druhými pouze ve funkčním
vztahu. Tato fáze může pokračovat do hluboké deprese a vést k
sebevraždě. Tito lidé potřebují poradenství, léky a cvičení.
Relaxační cvičení – Sevřeme ruce v pěst a vytrváme
patnáct vteřin, opakujeme. Podobně můžeme použít i v jiných částech
těla. Tímto vědomě uvolňujeme napětí.
Břišní dýchání – vědci zjistili, že novorozenci
dýchají břichem. Dospělí se ale snaží dýchat hrudníkem. Je dobré si
dýchání břichem procvičovat v době, kdy jsme v pohodě, protože pokud
jsme v akutním stresu, nejsme schopni toto cvičení provádět. Lehneme si
na záda, na břicho si dáme knihu a hluboce se nadechujeme a vydechujeme
až se kniha začne na břiše zvedat.
Autogenní trénink – Zaměřím se například na nohy a
představuji si, jak se zahřívají, jak teplo stoupá do lýtek a postupně
se teplo rozlévá do celého těla. Totéž lze aplikovat i u rukou.
Doopravdy to funguje. Toto cvičení snižuje krevní tlak a celkově tělo
uvolňuje.
Dnešní generace, která žije v úzkém kontaktu se sociálními médii, je
naprosto nesoustředěná. Většina lidí se neumí soustředit déle než pár
sekund. Je to zcela antikontemplativní. Přitom jakmile se uklidňuje
mysle, uklidňuje a uvolňuje také celé tělo. Pozornost je základním
prvkem modlitby. Většina katolíků se neumí modlit. Jsme příliš
rozptýleni. Čím máme větší úzkost, tím více se zužuje naše myšlení a
vnímání. Zbavit se stresu pomáhá opakovat například první verš ze 70.
žalmu: Bože, vysvoboď mě, Hospodine, na pomoc mi pospěš. Nebo: Ježíši,
synu Boží, smiluj se nade mnou hříšníkem.
Mnoho lidí dnes nemůže usnout, protože jsou plni napětí. Je třeba změnit životní styl.
Jak snížit stres?
Musíme se naučit rozlišovat mezi potřebami a prioritami. Potřeb
má každý nekonečný seznam. Musíme z nich ale umět vybrat priority.
Sepište si dvacet úkolů, které musíte udělat. Poté je podle důležitosti
očíslujte od 1 do 20. Pokuste se nejdříve udělat ty dva nejdůležitější.
Mohlo by se totiž stát, že byste udělali např. osm úkolů z konce
seznamu, ale stále byste byli ve stresu a měli výčitky svědomí, protože
dva nejdůležitější úkoly by stále nebyly hotové… Mnoho lidí totiž svůj
čas využívá neefektivně.
I tímto sepsáním a plněním priorit poklesne vaše úroveň stresu. Stres dále snižuje tělesný pohyb. Je také dobré vyhýbat se jídlu a nápojů, které obsahují stimuly – kofein, cukr, alkohol…, které podporují stres..
Nedovolit, abychom kvůli stresu stále pracovali. Musíme odpočívat a mít volný čas jen pro sebe. Vždyť i Bůh sedmý den odpočíval.
Musíme si být vědomi svých emocí. Zatímco emoce jsou nevědomé, pocity
jsou vědomé. Mé současné pocity mohou mít vazbu na hlubokou minulost.
Ke snížení stresu jsou velmi důležití přátelé – sdělená starost – poloviční starost.
Hlavně bychom se měli držet této zásady:
Změň věci, které můžeš změnit, přijmi věci, které změnit nemůžeš a pros o dar rozlišení, co změnit můžeš a co změnit nemůžeš.
Velkým zdrojem napětí mohou být trvale negativně naladění lidé. V Anglii se jim říká „sousedé z pekla„.
Tito lidé jsou někde hluboce zraněni. Jejich chování má proto kořeny v
hluboké ráně, se kterou se nevypořádali. Potřebují náš soucit a pomoc.
Musíme být k těmto osobám trpěliví a modlit se za ně.
Pokud chcete snížit svůj stres, musíte změnit myšlení o mnoha věcech.
Židům 13, 5: Nedejte se vést láskou k penězům: buďte spokojeni s tím,
co máte. Vždyť Bůh řekl: „Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.“
Lidé, kteří žijí nad své poměry, žijí pod velkým finančním tlakem.
Půjčují si peníze a potom jsou ve stresu. To je problém dnešní doby, kdy
všichni chtějí mít všechno, co mají sousedi anebo ještě spíš více…
Učme se proto být spokojeni s tím, co máme a nebuďme příliš nároční.
Je třeba kontrolovat a ovládat svou představivost a žít přítomnost
Svatý Pavel říká: „Ducha, kterého jsi přijal, není duchem strachu.“
Bůh žije jen v přítomnosti. Pokušením je, abychom vzpomínali na svou
minulost a představovali si budoucnost. Zatímco vzpomínky na minulost v
nás vyvolávají vinu, představy budoucnosti v nás zase vyvolávají strach.
Bůh je ale přítomný pouze dnes. Odevzdejte proto svou minulost do
Božího milosrdenství a budoucnost do Boží prozřetelnosti. Potom budete
prožívat Boží přítomnost. Jednoduše ovládejte svou představivost a žijte právě teď.
Matkám P. Pat Collins doporučil, aby nepřemýšlely o tom, co bude s jejich dětmi. To kromě Boha totiž nikdo neví.
Zvládání konfliktních situací
Pokud dojde k nějakému konfliktu a já nic neřeknu, potlačím v sobě
hněv, tak se tento hněv usazuje v našem povědomí a proměňuje se v
úzkost. Ta potom ovládá naše vztahy, ve kterých se stáváme pasivní. Toto
je nezdravý způsob řešení konfliktu.
Vhodné ale nejsou ani nějaké výčitky, protože potom se ochladí vztah s
dotyčným člověkem. Je vhodné být asertivní – neodsuzujte, nehněvejte
se, ale ukažte druhým své zranění, kdy ten druhý nerespektoval naši
důstojnost. Je ale pravda, že někoho nebude absolutně zajímat, že
emocionálně krvácíte.
Nejlepší způsob proti stresu je důvěra v Boží prozřetelnost, kdy věříme, že Bůh má ten nejlepší plán pro každého z nás. Je proto důležité, abychom se Bohem nechali vést. Bůh se o nás stará, abychom mohli Jeho plán naplnit.
V želivském klášteře v březnu roku 2015 zaznamenala Lenka Fojtíková
