Kněží a věřící se v dnešním podvečeru sešli v kostele sv. Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě, aby si připomněli třicáté sedmé výročí úmrtí P. Šuránka, který zemřel 3. listopadu 1982. U oltáře sloužilo osm kněží, přičemž hlavním celebrantem byl Mons. Antonín Basler, pomocný biskup olomoucký.
Ve své promluvě mimo jiné řekl: „ Nepatřím už ke generaci, která otce Šuránka zažila jako spirituála kněžského semináře. Letos si připomínáme jeho dvě kulatá výročí. Před devadesáti lety, jedenadvacátého listopadu 1929, byl jmenován spirituálem Kněžského semináře v Olomouci, kde působil až do roku 1948. Na podzim roku 1939 započal své požehnané dílo na Svatém Antonínku, které svým způsobem pokračuje až do dnešních dnů. Letos tomu bude osmdesát let.
Počátkem prosince roku 1951 byl v kroměřížské nemocnici hospitalizován se zápalem plic. Přestože byl jeho zdravotní stav vážný, státní bezpečnost ho v nemocnici zatkla a převezla nejdříve k výslechu do věznice v Uherském Hradišti a poté do internačního tábora v Želivi aniž mu byly sděleny důvody zatčení, uvěznění a nakonec i propuštění.
Páter
Šuránek byl snad jediným vězněm, který odmítl opustit vězení. Řekl: „Kdybych
odešel, dal bych tím najevo, že souhlasím se všemi křivdami a nespravedlnostmi,
které byly spáchány na církvi Boží a na kněžích, které jsem vychovával.“
Po vykázání z věznice v říjnu roku 1955 si mohl páter Šuránek najít pouze manuální práci. Záměrně si zvolil těžkou práci ve vápence ve Štramberku. Odmítal veškeré nabízené úlevy s odůvodněním: „Nechci mít život snadnější než tolik mých spolubratří, kteří trpí ve vězeních, dolech a jinde.“ Práci v těžkých podmínkách považoval za čest a vyznamenání. Možnost projevit svou věrnost církvi a trpět za spolubratry, které vychovával. Tehdy každý znal jeho úděl zapříčiněný světskou nespravedlností. Otec Šuránek se modlil za své nepřátele, odpouštěl jim a laskavě se choval ke každému. Nebylo situace, na níž by nenašel něco pozitivního. Ve všem viděl Boha. Svá utrpení skládal před Pána Ježíše a obětoval je za nová kněžská povolání. Každou kapku potu připodobňoval ke krůpěji Ježíšovy krve. Tím Pánu Ježíši pomáhal nést jeho kříž,“ připomněl v kázání mimo jiné biskup Basler.
Po mši svaté následovala krátká adorace za kněze a na závěr se všichni přítomní přesunuli na přilehlý hřbitov, kde se společně pomodlili u kněžského hrobu, kde bylo po smrti uloženo také tělo P. Antonína Šuránka
Z iniciativy rodáka z Ostrožské Lhoty P. Antonína Šuránka, který zemřel v pověsti svatosti a běží proces jeho blahořečení, byla na Svatém Antonínku přesně před sedmdesáti lety instalována Křížová cesta. Autorem reliéfů jednotlivých zastavení byl tehdy akademický sochař Julia Pelikán.
Poslední březnové nedělní odpoledne se zde za slunečného až letního počasí sešli věřící, aby se zde společně pod širým nebem pomodlili právě Křížovou cestu, která letos slaví kulaté jubileum. Jistě není bez zajímavosti, že nejvíce účastníků přijelo z Velkého Ořechova, kde P. Šuránek působil. Nechyběli ale ani domácí věřící z Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatničky a Ostrožské Lhoty.
Podrobnosti o budování Křížové cesty se mohou zájemci dozvědět zde
Sobota 18. 11. 2017 patřila k slavnostním okamžikům Ostrožské Lhoty na Uherskohradišťsku. Dopoledne se do posledního místa zaplnil kostel svatého Jakuba staršího, aby zde věřící slavili první mši svatou od Velikonoc, kdy se začalo s opravou chrámu.
Zároveň olomoucký biskup Mons. Josef Nuzík posvětil nový oltář. V promluvě biskup mimo jiné řekl: „Slovo oltář patří mezi málo slov, které si zesvětštělá kultura kolem nás nepřivlastnila. Oltář je místo, kde se má člověk setkávat s Bohem a my to setkání s Bohem potřebujeme. Dnes nejsme chudí na pozvánky. Cestujeme, vybíráme si a všechna pozvání na kulturní akce a veselí ani nestíháme. Dávají nám ale tato setkání to, co hledáme?
Kolikrát jdeme na nějakou akci jenom proto, že oni byli u nás, proto musíme návštěvu oplatit. Člověk ale potřebuje a hledá něco víc. Potřebujeme se setkávat s Bohem. Naše duše ani srdce se nedá oklamat. Člověka i veřejnost lze oklamat, ale srdce ne. Přicházejte proto k oltáři, protože se potřebuješ i ty sestro, i ty bratře, setkávat s Bohem.
Oltář je a vždycky byl symbolem oběti. Tuto oběť za nás přinesl Ježíš, který je stejný včera, dnes i na věky. Po každé oběti ale nastává změna. Oltář a oběť, která se na něm přináší, je zdrojem síly, na jejímž základě se uskutečňuje změna člověka. Změna srdce. Změnit vnější věci umíme, ale změnit nitro, srdce, to, co, tvoří člověka člověkem, dokáže jen Bůh.
Oltář je symbolem toho největšího daru. Ježíš dal sám sebe a oltář nás vybízí, abychom také dávali. Když se dělá nějaká analýza dnešní společnosti, proč je svět takový, jaký je, proč je v západním světě stále méně dětí, vyšlo najevo, že člověk ztratil sílu oběti. Oltář nás to učí, a proto ho chceme zasvětit, abychom byli i my schopni každý na svém místě přinášet drobné oběti do života.
Oltář nás přibližuje Bohu, a tak zasvěťme tento oltář Bohu. Pro něj byl postaven. Bylo by to ale málo, kdybychom zůstali jen u oltáře. Zasvěťme dnes všichni znovu svůj život Bohu. Co je dnes člověk ve světě? Viděno některýma dnešníma očima je člověk jen kvóta, číslo, občan, který má právo užívat dobra svého státu. Někdy je dnes ale člověk také otrokem průmyslu, který chce za nejlevnější cenu vyrábět. Je to správný obraz? Není… A co je tedy člověk? Svatý Benedikt, patron Evropy, už ve čtvrtém století řekl, že člověk je ten, kdo si přeje štěstí. Ano, oltář nám ukazuje, že Bůh nám chce přát štěstí, že chce, aby naše dny byly pokojné. Tak prosme, abychom i my vnímali tímto způsobem slovo, které k nám dnes promlouvá. Ať je tato slavnost zasvěcení toho prostředkem.“
Správce farnosti P. Miroslav Reif na závěr poděkoval všem, kdo se na opravě kostela podíleli. Zvláště potom Václavovi Hájkovi, který se na několik měsíců bezplatně proměnil v manažera, který prakticky veškeré práce řídil.
Farář P. Reif prozradil, že po svém příchodu do farnosti toužil po novém oltáři. Tehdy nevěřil, že by mohlo dojít k tak zásadní rekonstrukci, kdy byla vyměněna celá podlaha a zároveň bylo instalováno nové podlahové topení. Zbrusu nové jsou také kostelní lavice, ambon, výmalba, elektroinstalace, boční vchodové dveře, nábytek v sakristii. Na jaře se plánuje, že bude vybudována také nová uzavíratelná zpovědnice.
Dle P. Reifa zasáhla vyšší moc. Když před lety v Ostrožské Lhotě začínal sloužit, byla podlaha chrámu deformována a různě zvlněná. Vloni se ale chrám v některý místech propadl o šest až osm centimetrů, protože jej předkové před 109 lety postavili na bývalém hřbitově. Generální oprava byla tedy nezbytná. Olomoucké arcibiskupství farnosti poskytlo bezúročnou půjčku ve výši tří a půl milionů korun, kterou bude nyní třeba splácet. Pozitivně se ale k opravě kostela postavila také obec, kdy zastupitelé schválili milionový příspěvek. Kromě toho by kněz ale ještě rád vybudoval vzpomínanou zpovědnici a na nové lavice je třeba také pořídit čalounění.
Text a foto: Lenka Fojtíková
Interiér kostela sv.Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
Interiér kostela sv.Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
„Přišla jsem dřív a jdu zezadu, abych si vše pořádně prohlédla. Je to nádhera,“ řekla tato paní.
O novou výmalbu se postarala firma pana Strachoty z Lipova.
O novou výmalbu se postarala firma pana Strachoty z Lipova.
Nové lavice byly vyzdobené jako při svatbách.
Obětní dary.
V krojích přišly i děti.
Do krojů se nastrojily ale i stařenky.
V krojích přišli mladí i střední generace.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Začátek mše svaté.
Samozřejmě, že nechyběl pan starosta Antonín Jelének se svou manželkou.
Kostel byl zaplněný do posledního místečka.
Olomouckého biskupa Mons. Josefa Nuzíka přivítal starosta obce Antonín Jelének.
Biskup nejdříve požehnal vodu.
Biskup Mons. Josef Nuzík požehnal věřící i oltář nejdříve svěcenou vodou.
Biskup Mons. Josef Nuzík požehnal věřící i oltář nejdříve svěcenou vodou
Biskup Mons. Josef Nuzík požehnal věřící i oltář nejdříve svěcenou vodou
Biskup Mons. Josef Nuzík požehnal věřící i oltář nejdříve svěcenou vodou
Biskup Mons. Josef Nuzík požehnal věřící i oltář nejdříve svěcenou vodou
Biskup Mons. Josef Nuzík požehnal věřící i oltář nejdříve svěcenou vodou
Václav Hájek byl hlavním manažerem veškerých oprav kostela a při mši sv. měl druhé čtení.
Strop chrámu nad presbytářem.
Promluva Mons. Josefa Nuzíka.
Modlitba litanií ke všem svatým.
Modlitba litanií ke všem svatým.
Začátek žehnání nového oltáře.
Na pomazání oltáře olejem se biskup převlékl do zástěry.
Na pomazání oltáře olejem se biskup převlékl do zástěry.
Biskup pomazal nový oltář křižmem.
Biskup pomazal nový oltář křižmem.
Biskup pomazal nový oltář křižmem.
Biskup pomazal nový oltář křižmem.
Biskup pomazal nový oltář křižmem.
Obětní dary nesli manželé Radochovi v kroji.
Nový oltář posvětil olomoucký biskup Mons. Josef Nuzík.
Při slavnostní bohoslužbě nemohl chybět ani bohoslovec Vojtěch Radoch (s mikrofonem), který z Ostrožské Lhoty pochází.
Nový oltář posvětil olomoucký biskup Mons. Josef Nuzík.
Nový oltář posvětil olomoucký biskup Mons. Josef Nuzík.
Nový oltář posvětil olomoucký biskup Mons. Josef Nuzík.
Nový oltář posvětil olomoucký biskup Mons. Josef Nuzík.
Nový oltář posvětil olomoucký biskup Mons. Josef Nuzík.
Nový oltář posvětil olomoucký biskup Mons. Josef Nuzík.
Po obřadu svěcení ženy utřely od oleje.
Poté ženy daly na oltář tzv. „plachty“.
Poté ženy daly na oltář tzv. „plachty“.
Poté ženy daly na oltář tzv. „plachty“.
Obětní dary nesli manželé Radochovi v kroji.
Obětní dary nesli manželé Radochovi v kroji.
První slavení mše svaté na novém oltáři.
První slavení mše svaté na novém oltáři.
První slavení mše svaté na novém oltáři.
Farníci poděkovali biskupovi za posvěcení oltáře i první slouženou bohoslužbu.
Správce farnosti P. Miroslav Reif připomněl, že byl kostel postavený na bývalém hřbitovu, takže se propadal.
V kroji přišel také Václav Hájek, který se na několik měsíců proměnil v manažera oprav chrámu.
Závěrečné požehnání.
Závěr mše svaté.
Závěr mše svaté.
Závěr mše svaté.
Požehnání olomouckého biskupa Mons. Josefa Nuzíka.
Tetičky se chtěly vyfotit se synem a tatínkem Strachotovými, jejichž firma kostel vymalovala.
Gratulace pro pana Strachotu staršího, který 18. listopaduslavil 65. narozeniny.
Venku ženy účastníkům slavnosti nabízely výborné koláčky.
Venku ženy účastníkům slavnosti nabízely výborné koláčky.
Stařenek, které chodí do kostela v tradičním oděvu předků každým rokem rapidně ubývá.