Poslední srpnová neděle patřila na Svatém Antonínku tradiční Děkovné pouti, kdy poutníci děkují nejen za plody zahrad, polí, vinic a sadů, ale za všechno dobré, co od Boha dostávají.
Ranní mši svatou sloužil za své farníky a všechny přítomné poutníky farář z Ostrožské Lhoty P. Miroslav Reif. Hlavní poutní mši svatou od 10.30 celebroval pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Na Antonínek přitom připutoval pěšky od blatnického farního kostela sv. Ondřeje spolu s mnoha krojovanými z různých obcí nejen Slovácka, ale také z Čech a ze Slovenska.
Po obědě následovala s biskupem beseda se svátostným požehnáním. Duchovní program uzavřela mše svatá, kterou sloužil blatnický farář P. František Král.
Pro Televizi NOE pražský arcibiskup Stanislav Přibyl prozradil, že je na Svatém Antonínku poprvé v životě. Dále do připravované reportáže řekl:
„Potěšilo mne, kolik je tady mladých lidí, a že je to skutečně slavnost dožínek s poděkováním za úrodu. Přišli jsme ale také poděkovat za to, co nám Pán Bůh daroval i skrze náš um. On je ten, který dává růst. Letos jsme zažívali veliké horko a všude vidíme, že je stále velmi sucho, a kdo ví, jestli se to podaří nějak napravit. Musíme si uvědomit, že péče o stvoření Boží nemůže být jiná, než že se budeme trochu v něčem uskromňovat, abychom předali svět dalším generacím jako Boží zahradu. Jsem rád, že si tady uvědomujeme, že příroda není k tomu, abychom ji drancovali. Ona sama ráda vydá Boží dary, pokud se k ní chováme dobře v souladu s úmyslem Stvořitele, pokud tady také odevzdáme kus své práce.
Svatý Antonín je světec ze středověku a byl to velice moudrý člověk, který, jak víme, byl velký vzdělanec. Svatý František chtěl, aby byli jeho bratři prostí a žili mezi obyčejnými lidmi. On toto splnil, ale přitom byl velice nadaný, chytrý a vzdělaný člověk. Pro mne osobně je svatý Antonín postavou, která mne inspiruje, abych se neustále vzdělával a využíval dary, které potom dokážu předávat způsobem, aby to pochopilo i malé dítě a obyčejný člověk, který třeba nemá takové vzdělání, i když je šikovný zase jinak.
Svatý Antonín je tradičně patron ztraceným věcí a opravdu funguje. Pokud je nám ouvej, obracejme se na svatého Antonína a on nám pomůže. Přál bych si, aby si lidé z dnešní pouti odnesli hluboký pocit vděčnosti vůči Pánu Bohu a dokázali se podívat kolem sebe, kolika věcmi a lidmi nás Pán obdařil. A že tím největším darem je on sám, protože se nám dal ve svém Synu Ježíšovi, a protože je Ježíš náš bratr, můžeme Bohu říkat: „Otče.“ A to je asi ten největší dar, co si můžeme odnést nejen odsud od svatého Antonínka, ale v podstatě kdykoliv. Dnes je ale sváteční den a příležitost si to připomenout, tak ať nám to vydrží na horší časy a všední dny, které přijdou.“
