Dnes mně přišla zpráva s prosbou o další šíření. Architekt Ivo Ondračka, který stál v devadesátých letech u myšlenky využití unikátní vodní cesty Baťova kanálu k turistice v ní píše:
Na konferenci Voda a městská zástavba ve Veselí nad Moravou dne 28.5.2021 se ing. arch. Ivo Ondračka omluvil a vrátil zástupcům města Cenu města Veselí nad Moravou. Cena mu byla udělena v r. 2001 za přínos na realizaci nového využití Baťova kanálu pro turistiku v rámci mezinárodních projektů. Přínos architekta spočíval v návrhu a managementu Projektu obnovy Baťova kanálu pro cestovní ruch – jako přírodní a technické památky v období 1993-2007. Architekt 90-tých letech záměr předložil i zástupcům ekologických organizací a prezentoval jej jako koncept rozptýlené turistiky minimálně zatěžující životní prostředí. Potřebné investiční stavby (např. výstavba přístavů a úpravy břehů) měly být doprovázeny kompenzačními opatřeními tak, aby rozvojem turistické plavby kanál neztratil své přírodní hodnoty. Technické části stavby, které nebránily plavbě měly být zachovány, pokud možno ve formě technické památky. Podle těchto principů obnova probíhala zhruba do roku 2007. Architekt v roce 2012 neúspěšně podal podnět na ochranu především typických Baťových plavebních domků a vyhlášení ochranného pásma památky na kanálových úsecích. V posledních 15 letech obnova Baťova kanálu probíhá v duchu návratu do doby jeho vzniku – výstavby zmenšeniny Dunajsko-oderského kanálu. Například při rekonstrukci kanálového úseku Veselí nad Moravou Vnorovy byl kanál prostě jen rozšířen o cca 2-4 metry, bez vytvoření mělčinových zón, náhradních biotopů nebo jiných kompenzačních opatření. Pro údajnou neopravitelnost byly z veřejných prostředků zbourány dva historické domky obsluhy. Oba byly zachované téměř v původní podobě a ve vlastnictví státu nebo jím řízených subjektů. Architekt se na konferenci omluvil za to, že vytvořil naivní a falešnou vizi spolupráce mezi obcemi, státem a ekologickými organizacemi při obnově této vodní cesty. Cílem byl rozvoj nejen plavby a podnikání ale i zvýšení diverzity přírodního prostředí nebo alespoň zabránění jeho degradace. Zvýšená tolerance ekologických subjektů se pak projevila při bezproblémové obnově plavby po 50 letech a rychlé rekonstrukci většiny plavebních komor v období 1997-2007. Ivo Ondračka říká – „nejsem staromilec a podporuji technickou rekonstrukci Baťova kanálu ale obnova bez ekologických opatření, bez vytvoření náhradních biotopů a při likvidaci budov a technologie technické památky zcela odporuje původní myšlence. Tady jde o dodržení principů ochrany přírodního prostředí a kulturních hodnot. Bez těchto principů není turistické využití s ohledem na vysoké provozní náklady trvale udržitelné. To není jen moje zkušenost, to je zkušenost z evropských historických vodních cest. Zpětně vidím, že byl omyl tento projekt vůbec zahajovat bez zajištění řádné ochrany přírody a technické památky. Měli jsme o kanálu jen vydat knihy a propagovat jeho hodnoty. Projekt technické a přírodní památky byl v podstatě zneužit pro naši „vlastní českou cestu“ – obnovu zmenšeniny Dunajsko-oderského kanálu s cílem jeho posazení a demolice všeho co je mu cestě. Připravované zbourání údajně nerekonstruovatelné přístavní budovy ve Veselí nad Moravou a náhrada nový objekt s tím nemá souvislost. Velmi se omlouvám ekologickým organizacím a těm, kdo mají vztah k technickým památkám v našem regionu, stydím se za vykonanou práci a vracím Cenu města kterou jsem za ni obdržel.“ Ve Veselí nad Moravou 29.05.2021 ing. arch. Ondračka Ivo
