Začátkem roku 2011 jsem dostala naprosto nečekaný dar v podobě nabídky doprovázet folklorní soubor Kyjovánek na mezinárodním folklorním festivalu na Taiwanu. S radostí jsem souhlasila. Sice jsem si na to musela vzít na měsíc dovolenou a nedostala zaplacenou ani korunu, ale byl to zážitek k nezaplacení. Tady zveřejňuji texty, které byly průběžně zveřejňovány v různých médiích a především na webu.
Výpravu bude na Taiwanu doprovázet také lékař
Do odletu Kyjovánku už zbývá jen pár dnů. Všichni členové se těší nejen z toho, že byli vybráni na prestižní festival pořádaný CIOFF®, ale také na setkání s kolegy z mnoha rozličných zemí.
Vždyť letos se v taiwanském městě Yi-lan představí celkem osmnáct dětských folklorních skupin. Přijedou z Burkiny Faso, což je stát v západní Africe, Japonska, Koreje, Malajsie, Mexika, Filipín, Peru, Polska, Ruska, Srbska, Thajska a Ukrajiny. Kromě toho se festivalu zúčastní také čtyři folkové hudební skupiny z Bhútánu, španělského Baskicka,Kuby a Japonska. Na jednom místě se tak setká neuvěřitelné množství kultur a národů.
Kyjovánek na dalekou cestu vyráží v neděli 3. července autobusem z Kyjova. „Sraz máme ze zadní strany kulturního domu. Pokud by se někdo z našich fandů chtěl přijít rozloučit, bude vítán,“ uvedl manažer souboru František Vašulka. Autobus všechny účastníky zájezdu odveze na letiště ve Vídni, odkud večer poletí přímým letem až na Taiwan.
Spolu s výpravou se na dalekou cestu vydá také lékař MUDr. Jan Ševčík. „Na základě konzultace s odborníky na exotické a infekční lékařství nám bylo doporučeno, nikoliv nařízeno, případné preventivní očkování proti hepatitidě A. Jinak si s sebou beru
všechen potřebný arzenál léků včetně ATB, injekcí, šití i obvazový materiál. Předpokládám, že pokud by byl někdo chronicky nemocný, tak si vezme své speciální léčivo automaticky s sebou,“ informoval lékař.
Podle jeho mínění může být tato pro nás exotická země nebezpečná v konzumaci některých druhů tepelně neupraveného jídla. Hlavně se jedná o nebalené pití, led či zmrzlinu. Pokud jde o ovoce, tak nejlepší je pak to, které si může každý sám oloupat. „Samozřejmě musíme klást také vysoký důraz na osobní hygienu včetně čištění zubů z balené vody. To, co tamním obyvatelům nedělá žádné problémy, může mít pro nás jiný náboj,“ připomněl lékař.
Lenka Fojtíková
Taipejským letištěm na Taiwanu znělo: Veselo v Kyjově bývalo….
Tisková zpráva z cesty Kyjovánku na Taiwan 4. 7. 2011
V neděli po čtrnácté hodině vyjel Kyjovánek autobusem směrem do Vídně, odkud pokračoval letadlem na Taiwan. Po téměř patnáctihodinovém letu s mezipřistáním v Bangkoku stanuli reprezentanti Kyjova v Taipeii, odkud autobusem ještě jeli více než hodinu do Yilanu, kde se zúčastní mezinárodního folklorního festivalu.
Na letišti je čekalo bouřlivé přivítání domácích pořadatelů, které nikdo nečekal. Skupinka mladých Taiwanců na ně radostně mávala českou i taiwanskou vlajkou. Mladí Kyjovjáci bez váhání sáhli po houslích a bez jakéhokoliv plánu znělo taipejským letištěm na dalekém Taiwanu Veselo v Kyjově bývalo. Ke hře muzikantů se okamžitě spontánně přidal celý soubor, takže lidem šel přes šílené vedro mráz po zádech.
Potom se už Taiwanci vrhli ke všem členům Kyjovánku i dospělému doprovodu a každý dostal na hlavu tradiční čínský slamák a na krk věnec květů. Po přesunu do studenstkých kolejích se všichni ubytovali a po skvělé večeři už téměř všichni spí, protože je na Taiwanu o sedm hodin více než v České republice.
První den na Taiwanu
Yilan 5. 7. 2011
Máme za sebou první den na Taiwanu. Je tady veliké vedro, ale na pokojích je klimatizace. Po vybalení cimbálu všichni vyrazili objevovat okolí a také směnit peníze. Dopoledne soubor ještě zvládl první zkoušku na místě.
Po obědě pak celá výprava zamířila na koupaliště. Po návratu a večeři byla další zkouška, protože zítra vše vypukne. Kyjovánek zahraje, zazpívá a zatančí na zahajovací tiskové konferenci, která se uskuteční dopoledne v Taipei. Ze studentských kolejí, kde jsme ubytováni, budeme muset vyjet v sedm hodin ráno.
Posíláme pozdravy pro všechny doma!
06.07. 2011
Je noc a venku vyhrává cimbálová muzika Friška. Spolu s ní zpívají i ostatní členové Kyjovánku. Sedím u počítače, zpracovávám fotky a chystám článek na web. Člověk by si mohl říct, že je takový obyčejný, pracovní den. Ano, byla by to pravda, kdybych právě neseděla ve vysokoškolské koleji v městě Yilan na Taiwanu…
Děcka dole ve tmě hrají Čerešničky, čerešničky, čerešně. A potom následuje jedna písnička za druhou. Po ní je vždy z ulice slyšet potlesk mladých, usměvavých Taiwanců. Ne, není žádné vystoupení v rámci mezinárodního festivalu. Kdepak! Ten bude zahájený až v sobotu odpoledne! To si děcka z Kyjova hrají a zpívají jen tak pro radost… Nějak mne to bere za srdce, když kdesi v daleké zemi v Asii slyším znít naše písničky…
Přemýšlím o té partě mladých lidí, ke kterým jsem se dostala ani nevím jak… Je jim od deseti do osmnácti a ve folkoru toho přitom mají už hodně za sebou. Když jsem se jich před odletem ptala, jak dlouho tančí, zpívají a hrají, tak jsem od mnohých dostávala odpovědi: „Deset, jedenáct, dvanáct let…“ Představte si někoho s dvanáctiletou praxí v oboru, který se díky své špičkové práci dostal k reprezentaci naší země v daleké asijské zemi. Ne, to nejsou žádní břídilové. Oni fakt něco umí… Něco, nač mohou být hrdi nejen oni, ale také všichni obyvatelé naší země. Na rozdíl od některých (nebo mnoha???) politiků jsou skvělými reprezentanty naší maličké země s tak bohatými kulturními tradicemi. Díky Kyjovánku se teď o ní mohou dozvědět i lidé na druhém konci země. Možná to bude pro některé z nich důvod podívat se, kde ta Czech republik v Europe vlastně leží…
Všechny zdravím a přeji Vám dobrou noc, protože tady už je půl jedenácté v noci a mně se chce ukrutně spát….
P.s. Pár fotek a zprávičku z dneška najdete v sekci Taiwan na www.kyjovanek.eu
Sotva jsem dala uložit tento článek, tak u mých dveří zaklepal taiwanský student od vedle, který je našim průvodcem a pomocníkem. Na svém počítači mně pak pustil zprávu z dnešní tiskové konference. Více zde a tady je zpravodajství v další televizi, kde se dokonce občas mihnu i já, jak zuřivě fotím.
Fašaňk pod taiwanským sluncem
Dnešek začal pro reprezentanty Kyjova na Taiwanu budíčkem v šest hodin ráno. O hodinu později je totiž už autobus odvážel do Taipei. Zde se Kyjovánek zúčastnil tiskové konference, kde nejdříve zazpíval jednu taiwanskou píseň. Jak? No přece v taiwanštině! Po proslovu ředitele festivalu a zároveň starosty města Taipei Lin Tsung-Hsien vystoupil s pásmem Fašaňk, za nějž nedávno získal ocenění při celostátní přehlídce folklorních souborů. I zde sklidil za svůj vstup obrovský potlesk. Tiskové konference se totiž zdaleka nezúčastnili jen novináři, ale celá řada politiků a příznivců folkloru.
Kyjovánek na závěr všechny vtáhl do výuky figurálního tance Řezníci. Někteří z nich se rychle chytli a dokázali po mladých folkloristech z Kyjova vše napodobit. „Bylo vidět, že jsou velmi dobře pohybově nadaní a hlavně měli zájem se tanec naučit,“ uvedla vedoucí souboru Hana Vašulková. Podle jejího mínění bylo pěkné, že po tiskovce pořadatelé pro hosty z České republiky připravili pod širým nebem interaktivní dílnu, kde si mohli pod vedením domácích odborníků něco vyrobit.
Odpoledne výprava zamířila k Tichému oceánu, kde si všichni několik hodin užívali při koupání krásně teplé vody. Zítra je volný den. Podle předběžných informací pořadatelé pro Kyjovánek připravují výlet. Festival bude zahájený v sobotu odpoledne.
Den volna přinesl spoustu zážitků
Dopoledne v parku sportu, odpoledne výlet do hor Wufon gci Scenic Area, kde byly vodopády i poutní kostel Panny Marie. Tak vypadal dnešek na Taiwanu. Krásný den jsme zakončili v luxusním hotelu s lázněmi s názvem Chuang-Tang Spring Spa Hotel.
Vykoupat jsme se zde mohli ve vodě s přídavkem síry, růží, avokáda, zeleniny i mléku. Kromě toho nechyběl tobogan a mnoho bazénků s nejrůznějšími masážními proudy. Kdo chtěl, mohl zajít do sauny a pak odpočívat na vyhřívaném mramoru. V jednom z bazénku zase stovky rybiček okusovaly z nohou odumřelou tkáň. Teď už jsme po večeři a odpočíváme. Zítra děti čekají dvě zkoušky před sobotním zahájením festivalu.
Pokud by někoho zajímalo, jak je to na festivalu se stravou, tak se máme královsky. Snídaně, oběd i večeře jsou formou švédských stolů. V nabídce jsou místní i evropská jídla. Co konkrétně? Z příloh jsou to například špagety, nudle, rýže na mnoho způsobů, ale třeba také hranolky a spousta syrové i tepelně upravené zeleniny. K tomu bývají obyčejně dvě teplé omáčky s masem či zeleninou. Samozřejmostí jsou různě upravené ryby a plody moře. Na mísách je dále spousta čerstvého ovoce. Některé ani neznáme. Jedno je jisté. Ananas nebo mango se s tím z Billy či Lídlu nemůže chuťově vůbec srovnat. Exotické plody, které jsou k dostání doma, chutnají proti těm tady jako řepa. Nikdy nechybí hned několik druhů zákusků, pečivo, Nutella a burákové máslo. Z pití si může každý vybírat různé druhy čaje, kávu, džus, Sprite či Colu.
Generálka před zítřejším zahájením festivalu
Dnes jsme hned po snídani zamířili do místa zítřejšího zahájení festivalu. Mile nás překvapil úžasný areál se spoustou důmyslných bazénů, vodotrysků a skluzavek. V jedné části bylo také zcela zakryté pódium i hlediště. V celém areálu pracovala spousta dělníků. Jedni ještě vysazovali květiny a další zajišťovali perfektní úklid. Zatímco dopoledne byly některé z bazénů ještě bez vody, odpoledne už bylo vše v provozu. Z nejrůznějších trysek chrlila voda, která vytvářela nejen příjemné klima, ale třeba také nádhernou duhu. Po obědě si děcka zorganizovala turnaj ve stolním tenisu a v podvečer jsme opět všichni zamířili na zkoušku. Tentokrát se nacvičoval slavnostní nástup.
Domů jsme se vrátili utahaní a hladoví těsně před osmou hodinou. Teď už jsou všichni po večeři a mají osobní volno. Zítra nás dopoledne čeká návštěva muzea a odpoledne slavnostní zahájení festivalu. Poté dostaneme prostor k pětadvacetminutovému vystoupení. Děcka se předvedou s pásmem Svatojánské, Kopaničárským čardášem a Ovečkami.
Při zahájení festivalu zazněl pozdrav ahoj
Celou sobotu prožili členové Kyjovánku v rozlehlém areálu, kde byl odpoledne také festival zahájen. Dopoledne měli všichni volno, takže si mohli užívat mnoha vodních atrakcí. Někdo se ale zamířil projít k nedaleké řece, kde se mohl nechat třeba namasírovat. Další zase odpočíval v houpací síti, které jsou rozmístěné na různých místech ve stínu stromů. Do areálu se od rána přišly pobavit tisíce návštěvníků.
Po obědě se vše začalo pomalu připravovat na zahájení festivalu. To bylo ve velkém stylu. Areálem prošel pestrobarevný průvod krojovaných a poté vybraní zástupci jednotlivých souborů spolu s vlajkonošem pronesli zdravici. „Přinášíme pozdrav z Kyjova v České republice. Ahóóój!!!!!“, volala Klárka Kašná. Ahoj s ní už ale křičeli také všichni ostatní členové souboru. Nejen ti, kdo byli na pódiu, ale i také z hlediště.
Po slavnostním zahájení začal první program festivalu, v němž se představili všichni účastníci. Vystoupení sledoval zcela zaplněný amfiteátr. Mezi diváky seděl také vedoucí České ekonomické a kulturní kanceláře na Taiwanu Juraj Koudelka. „Působím tady od loňského ledna a toto vystoupení jsem si nemohl nechat ujít,“ zdůvodnil svou přítomnost Juraj Koudelka.
Poté přípomněl, že Česká ekonomická a kulturní kancelář na Taiwanu funguje od roku 1993. „S Taiwanem zatím nemáme diplomatické styky. Naše kancelář ale část konzulární agendy vykonává. Naším hlavním úkolem je ale především zajišťování ekonomických a kulturních vztahů s Taiwanem,“ upozornil Juraj Koudelka. Po vystoupení Kyjovánku pak přišel s manželkou za vedením souboru poděkovat za krásný zážitek.
Kyjovánek na nedělní bohoslužbě
V nedělním dopoledni zamířila výprava do kostela Panny Marie na mši svatou . Kromě Kyjovjáků se jí ze zahraničních souborů zúčastnili také Filipínci a Poláci. Všechny soubory zazpívaly modlitbu Otčenáš ve svém jazyce a na závěr ještě další písničky. „Radujme se, že jsme se dnes sešli jako jedna rodina v Kristu. Máme sice jazykovou bariéru, ale to nevadí! Bůh rozumí všem,“ řekl po přivítání všech skupin P. John Rizzi. Po bohoslužbě prozradil, že na Taiwan přišel už před šestapadesáti lety ze severní Itálie. Dnes už ovládá perfektně taiwanštinu i čínštinu. Se zahraničními hosty hovořil anglicky.
„Pokud se účastníme nějakého festivalu, tak se snažíme vždy v neděli zajít na mši svatou. V naší skupině je většina věřících dětí, které jsou i členy kyjovského spolča. Ti, co do kostela nechodí, vše respektují a někteří dokonce tvrdí, že je jim tam dobře. Navíc jsou zvyklí, protože spolupracujeme s kyjovskou farností. Pravidelně míváme na svatého Štěpána vánoční koncert a vystupujeme také při Farním dnu a plesu,“ informovala vedoucí souboru Hana Vašulková.
„Jsem moc ráda, že jsme se na mši dostali. Nedovedu si bez toho představit žádnou neděli. Bohoslužba je díkůvzdání a my máme zač děkovat,“ řekla Eliška Pekárková.
Odpoledne Kyjovánek tentokrát vystoupil s pásmy Mlynáři, Pečení chleba a zatančil tance z Korytné.
Kyjovánek v likérce i na pódiu
Po snídani dnes všechny čekala návštěva likérky. Až na místě jsme zjistili, že se zde nevyrábí z rýže s přídavkem monascusu pouze likéry, ale také třeba i pivo a další taiwanské speciality. V areálu byla kromě muzea se stálou exozicí spousta obchůdků s tradičním výrobky. Kromě toho jsme také zhlédli krátký dokument v angličtině o historii firmy i samotné výrobě.
Šéf návštěvníky z České republiky obdaroval prospekty o firmě a taškou nezvyklých nanuků. Až po chvíli jsme se dozvěděli, že jsou vyrobené také z rýže a navíc v nich bylo vepřové maso. Když jsme si všechno prohlédli, děcka začala na prostranství venku spontánně tančit a zpívat, i když s sebou nikdo neměl žádný hudební nástroj. Z obchůdků hned vyběhli zvědaví posluchači, kteří si vše začali dokumenovat svými foťáčky a kamerami.
Naši tanečníci neváhali a vtáhli šikmooké diváky do tance. Po pohodovém dopoledni následoval oběd a po něm výlet do skanzenu. V tradičních stavbách byly opět obchůdky se spoustou nejrůznějších dárků a výrobků. Kdo chtěl, mohl využít volný čas k procházce krásnou přírodou s říčkou i jezerem, v jejichž okolí rostl například bambus. Večer pak patřil vystoupení. Tentokrát jsme ve Water Parku byli posledními účinkujícími. Za pásma Pod šable, Čertice a Klobúkovou sklidil Kyjovánek obrovský aplaus.
Nakupování, koupání v Tichém oceánu a vystoupení
Dnešní volné dopoledne využili někteří členové souboru k nakupování. Jiní zůstali na vysokoškolské koleji, kde jsme ubytováni a doháněli spánkový deficit. Po obědě jsme opět zamířili k moři. Oceán sice pohrozil velkými vlnami, ale koupání si všichni užili. V odpoledním programu tentokrát Kyjovánek vystoupil s pásmy Lúka, Kopaničárský čardáš a Klobúkovou, která stejně zase sklidila velký úspěch. Děcka ale zdaleka nezpívají a nevyhrávají jen na jevišti. Veselo je také u našich šaten anebo v autobuse při návratu na ubytovnu.
Návštěva divadla, vystoupení a den národní kuchyně
Dnes se po snídani stalo naším cílem muzeum divadla. Členové Kyjovánku si to tam pořádně užili. Kluci si zahráli s loutkami divadlo. Největší úspěch sklidil jejich dupák, kterému přihlíželi i taiwanští turisté a na závěr „divadelníky“ odměnili potleskem. Potom se pár odvážlivců obléklo do tradičních oděvů, které byly v muzeu k zapůjčení a ochotně pózovali.
Odpoledne šel tentokrát Kyjovánek první na scénu, protože pak museli všichni pospíchat zpět na koleje, kde nás čekala velká zkouška. V rámci dne české kuchyně jsme museli navařit pro více než sto účastníků festivalu. Vedení výpravy rozhodlo, že se bude vařit zelí, vepřový vrabec, brambory s cibulkou, rýžový nákyp a bramboráky. V kuchyni se všichni otáčeli jako čamrdy, takže jsme přihlížejícím Taiwancům museli připadat jako mravenci. Byli z nás docela hotoví. Když jim ale dal František Vašulka ochutnat první bramborák, tak byly jejich zvednuté palce výmluvným znamením, že jim chutná. Přestože měli všichni strávníci k dispozici i klasické švédské stoly se vším možným, po našich dobrotách se rychle zaprášilo.
Těsně před servírováním na stoly ale bouchla na stropu jídelny jedna požární tryska, takže jsme stáli rychle po kotníky ve vodě. Muzikanti už měli přitom přichystaný cimbál. Jak už je ale u cimbálové muziky Friška zvykem, muzikanti bleskem zareagovali a nástroje vynesli ven před budovu. Tam už čekali hladoví Rusi a zástupci Malajsie.
Friška začala vyhrávat a naši tanečníci vzali do kola i zahraniční kolegy. Zábava se tak rozjela, že všichni zapomněli na nějakou večeři. Po zahraní Kaťuše Rusky nadšeně tleskaly a volaly na naše kluky: „Maladci, maladci!!!!“ Po večeři zábava venku pokračovala.
Přes nečekanou potopu se tedy náš den národní kuchyně víc než vydařil. Členové Kyjovánku opět dokázali, že umí pobavit nejen sebe, ale do zábavy zapojí všechny přihlížející bez ohledu na národnosti a nějakou jazykovou bariéru.
Půlnoční gratulace Dominkovi
U nás doma je teprve před osmou hodinou večer, ale na Taiwanu budou za chvilku dvě hodiny zítřejšího dne ráno. Přesně o půlnoci šli kamarádi pogratulovat Dominkovi, který 14. července slaví třinácté narozeniny. Takovou oslavu asi ještě nezažil. Gratulanti se k němu nahrnuli na pokoj s rozzářeným dortem. Nakonec dostal i hobla. Poté všichni společně krásný dortík snědli.
Videa z Taiwanu
Popsat atmosféru určitých okamžiků je někdy velmi těžké. Nyní se můžete podívat na pár neupravených videí, jak včera bavil Kyjovánek nejen sebe, ale také další účastníky festivalu. Ve žlutých tričkách jsou zástupci Malajsie a děvčata i kluky z Ruska každý určitě také pozná. Kvalita záznamu je špatná, protože při natáčení byla venku téměř tma a k další ztrátě došlo při nahrání na youtube… Zde, zde, zde
Volný den
Dnes měl Kyjovánek na festivalu volný den. Organizátoři proto pro českou výpravu připravili výlet. Nejdříve jsme absolvovali malý výšlap do přírody, kde si mohli zájemci vyzkoušet, jak se střílí z luku na terč. Jeden domorodec také skupině ukázal tradiční lov divokých zvířat do různých nástrah. Po obědě jsme absolvovali procházku k moři a další zastávkou byl přístav s rybím trhem. Večer se pak v parku uskutečnilo setkání všech přítomných účastníků. Vedle dobrého jídla nechyběla ani živá hudba, která hrála k tanci i poslechu. Slavnostního večera se zúčastnil také zakladatel festivalu, jímž je katolický kněz P. Gian Carlo Michelini. Na Tchaj-wan přišel v roce 1966 jako devětadvacetiletý mladík. První ročník festivalu se uskutečnil v roce 1996.
Káča a vystoupení v divadle
Venku je vedro k zalknutí. Přestože je teprve půl čtvrté pryč, tak se téměř setmělo. Možná bude pršet a s deštěm přijde trošku ovlažení vzduchu. Na pokojích je sice klimatizace, se kterou si člověk může udržovat „studených“ šestadvacet stupňů. Pokud ale pak vyjde ven, tak dostane teplotní facku. Tyto změny ovšem nejsou příliš dobré pro organismus. Pisatelku těchto řádků proto bolí už druhý den v krku. Doktor je ale dobře vybavený, takže hned zasáhnul se Strepsilsem. Děti měly dopoledne docela volné. Organizátoři avizovali, že se soubor před obědem zúčastní tvořivých dílen. Kdo měl zájem, tak se nakonec jen mohl naučit, jak správně káču – starodávnou hračku našich prababiček a pradědečků. Instruktor s ní ale dokázal neuvěřitelné věci.
Odpoledne Kyjovánek zamířil na zkoušku do divadla, kde bude večer také vystoupení. Všichni jsou zatím zdraví a vypadají spokojeně.
Odletěl nám František…
Zatímco se většina děcek teprve hrabala z postele a dělala ranní hygienu, do přistaveného auta ráno nasedal František Vašulka, aby odjel směrem do hlavního měta Taipei. Zde absolvoval tolik vysněnou návštěvu tzv. 101, což je druhá nejvyšší budova na světě.
Pak třeba viděl obřady v budhistickém chrámu a další zajímavosti hlavního města. Děcka čeká stejný výlet do Taipei ve středu. Na rozdíl od Františka ještě uvidí také noční trhy. Ten už nyní sedí v letadle a letí směrem do České republiky, protože se musel kvůli pracovním povinnostem vrátit domů s týdenním předstihem.
Náročný program mezitím ale absolvoval i Kyjovánek. Jeho vedoucí, Hana Vašulková, se nejdříve zúčastnila konference, kde odpovídala na spoustu otázek ohledně krojů a folkloru na Kyjovsku. „Bylo to vlastně takové dvouhodinové povídání, kdy jsem odpovídala na otázky dvou odbornic z Taiwanu. Zajímaly se o jednotlivé krojové součásti i veškeré tradice,“ informovala Hana Vašulková.
Vzápěti dodala, že smeká před překladateli (Adélou Klingelovou a Davidem Vašulkou), kteří dnes podle jejího mínění při této konferenci složili maturitu. „Museli použít spoustu odborných výrazů, což by bylo určitě náročné i pro profesionálního tlumočníka,“ připomněla vedoucí souboru. Odpoledne pak na děcka čekalo další vystoupení.
Národní den České republiky sklidil na Tchaj-wanu velký úspěch
Kyjovánku a s ním i celé České republice dnes patřil nedělní festivalový den. Soubor hned po snídani zamířil do parku, kde hodinu hrál, zpíval a tančil hned u hlavního vchodu do areálu. Nešlo ale o klasické vystoupení. Cílem bylo zapojit a naučit některé tance i přihlížející návštěvníky a tím obecenstvo blížeji seznámit s naší tradiční kulturou. Děcka diváky vtáhli hned v úvodu hodinového pořadu do Fašaňku. „Dále hráli klobúkovou, Metlový tanec, kluci učili verbovat a ještě si zahráli Adama,“ informovala o dnešním úvodním programu vedoucí souboru Hana Vašulková.
Po obědě Kyjovánek zamířil na dračí lodě a protáhnout tělo na vodních kolech. Večer je pak čekalo půlhodinové vystoupení na hlavním pódiu. I zde sklidili reprezentanti Kyjova velký úspěch. Mezi stovkami diváků seděl sedmadvacetiletý Lukáš Vaněk, který na Tchaj-wanu žije od listopadu loňského roku. „Přišel jsem sem vloni se svou přítelkyní. Letos jsme se vzali. Když jsem se dozvěděl, že na festivalu vystupuje i soubor z Moravy, nemohl jsem si to nechat ujít. Přestože Třebíč, odkud pocházím, spadá podle nového rozdělení pod kraj Vysočina, my se stále cítíme Moraváci,“ zdůvodnil svou přítomnost mladý muž.
Poté prozradil, že jakmile uslyšel první tóny cimbálky, stáhla se mu v krku neviditelná smyčka a měl co dělat, aby mu neukápla nějaká slza dojetí. „Škoda, že nebyly dobře slyšet také všechny zpěvy,“ povzdychl si Lukáš.
„O tom mně ani nemluvte! Se zvukaři tady máme problémy od počátku. Prostě neumí živou muziku nazvučit a to už vůbec nemluvím o prostoru, kde se pochybují a zpívají tanečníci. To je pro ně tady velká neznámá. Nejvíc jim pasuje, když dojde nějaký soubor a tančí na hudbu z cédéčka. Měli by se jít učit k našim zvukařům,“ postěžovala si vedoucí Kyjovánku Hana Vašulková.
Kyjovánek slavil v noci na studentských kolejích svatbu!!!
Myslíte si, že jsou děcka ze souboru po náročné neděli, kdy slavili na festivalu den České republiky, unaveni? Tak to se moc pletete… Po pozdní večeři se zde totiž v jejich režii uskutečnila svatba! Neobvyklé podívané, která se odehrála na chodbě vysokoškolských kolejí, přihlíželo i pár zvědavých děcek z Tchaj-wanu, která možná jen tušila, která bije.
Že jste zvědaví, kdo se bral? Ano si na společnou cestu životem řekli Martin Vašulka a Klára Hochmanová. Při svatebním obřadu nechyběl kněz, ministranti, družičky, svědkové a hudba.
„Proč jsme se rozhodli, že se vezmeme a jak dlouho jsme spolu chodili? Přišlo to na nás dnes odpoledne. Najednou jsme věděli, že se máme rádi, a že se chceme vzít. Neváhali jsme proto ani minutu. Všechno pak vzalo rychlý spád. Máme dobré kamarády, kteří nám připravili celý obřad,“ prozradil tchaj-wanskému bulvárnímu týdeníku Pšešky-tlešky ženich. Ten je nejen úspěšný muzikant, ale také velký sportovec.
Z důvěrných zdrojů se nám podařilo zjistit, že je nevěsta starší než ženich. „Kolik je mně roků? To neprozradím! O tom přece dámy nemluví… Martin se ale rozhodně nemusí bát, že by mne musel poslouchat. Naprosto se mu ve všem podřídím,“ tvrdila nevěsta, která se trošku čerevenala. Novomanželé se pak shodli, že by rádi jednou měli tři děti – dva chlapce a jedno děvčátko. „Kluci budú hrát na húsle a děvčica na cimbál,“ prozradil plány do budoucna Martin.
Píší o nás na Aktuálně…
O putování Kyjovánku na Tchaj-wanu se v médiích objevilo už několik reportáží. Byly v příloze Slovácko Hodonínského Deníku, jihomoravském vydání MF Dnes, Novém Slovácku a nejnovější zprávy se právě teď objevily na internetovém serveru Aktuálně. Více zde:
Reportáž by měla vyjít opět také zítra v Hodonínském Deníku a zprávu slíbil zveřejnit i Katolický týdeník, který vychází ve středu.
Volnější den
Dnešek byl ve znamení méně náročného programu. Dopolední volno využil někdo k odpočinku a další zamířili do banky a na poštu. Po obědě výprava vyrazila k moři. Z koupání ale tentokrát nic nebylo, protože oceán pohrozil obrovskými vlnami.
„Přesto to bylo pěkné. Procházeli jsme se podél pobřeží, sbírali kamínky a mušličky. Byl to prostě příjemný relax,“ shodli se Hana a David Vašulkovi. Poté se ale přihnala bouřka, takže soubor našel útočiště v kavárně. Od moře se Kyjovánek přesunul do parku, kde se představil v půlhodinovém pořadu. (
Výlet za delfíny
Zatímco většina lidí doma ještě spala, Kyjovánek vyrážel na projížďku lodí okolo ostrova, kterému se tady říká Želva. Výlet sliboval, že pokud bude štěstí, je možné na širém moři vidět dovádět delfíny. Při odjezdu ale lilo jako z konve, proto mnozí zřejmě ani nedoufali, že bychom je mohli vidět. A přesto jsme je nakonec viděli. Byla jich spousta, ale většinou byli dost daleko od lodi.
Celodenní návštěva Taipei
Po snídani jsme nasedli do autobusu a odjeli do hlavního města Tchaj-wanu – Taipei. Byl před námi totiž volný den a s ním i výlet. První zastávka byla u druhé nejvyšší budovy světa tzv. 101. Zde jsme měli dvě hodiny na to, abychom si prohlédli město z ptačí perspektivy a všechny vymoženosti, které prosklená observatoř i luxusní obchody ve spodních patrech nabízí.
Dalším cílem putování byl Národní památník tchai-wanské revoluce. Odsud jsme odjeli do buddhistického chrámu Longshan. Posledním místem středečního celodenního výletu byl noční trh, kde bylo tolik věcí, že kdo miluje nakupování, tak si přišel na své. Po náročném dnu už teď většina účastníků výpravy spí.
„Bylo to perfektní. Úžasná byla návštěva mrakodrapu i buddhistického chrámu. Jsem věřící katolička, tak pro mne bylo zajímavé sledovat, jak svou víru prožívají buddhisté. Musím přiznat, že jsem si tam mezi nimi připadala jako cizinec. Na druhé straně bylo perfektní, že mne nevyhodili, když jsem si je fotila při modlitbách a meditaci,“ podělila se o zážitky Adéla Klingelová.
Spokojenost neskrývala ani Regina Šikutová. „Pokud bychom vynechali dnešní výlet do Taipei, tak jako bychom na Tchaj-wanu ani nebyli. Nikdy jsem nebyla v tak vysoké budově, takže to pro mne byl velký zážitek. Naopak od trhů jsem očekávala něco jiného. Myslela jsem si, že nás organizátoři vezmou na nějaké tradiční trhy. Tady bylo hlavně neskutečné množství oblečení,“ prozradila Regina.
Předposlední den na festivalu
Dnes šel Kyjovánek na scénu jako první. Po půlhodinovém vystoupení toho ale muzikanti asi ještě neměli dost, a tak až do večera vyhrávali u vchodu do areálu Aquaparku, kde se festival odehrává. Stále u nich postávali se zájmem nějací posluchači a bylo naprosto jasné, že se jim muzika i zpěv líbí. Někteří se dokonce dali zcela spontánně do tance. Zvlášť náš nový kamarád Vincent, student informatiky, je velmi šikovný a učenlivý, takže by se klidně mohl stát členem souboru.
Dopolední volno někdo využil k nakupování a návštěvě města. Další odpočívali na kolejích. Po celý den bylo zataženo ale stále je tady velké horko. Přestože v podvečer přišla malá přeháňka, na teplotě se to nijak neprojevilo. V klimatizovaném pokoji je nyní ve 21.45 hod. příjemných pětadvacet stupňů, zatímco venku se teplota pohybuje okolo třicítky.
Den tady ale ještě zdaleka neskončil. Přestože je hluboká noc, venku je na hřišti pořádně živo. Soubory sledují nádherná vystoupení tanečníků. Nocí se nese aplaus a výkřiky obdivu…
Kyjovánek se loučil s Taj-wanem
Páteční dopolední volno využila část výpravy k posledním nákupům a návštěvě města. Ostatní odpočívali. Do parku, který je srdcem festivalu, jsme odjeli už ve dvě hodiny odpoledne, i když jsme šli na scénu až v sedm hodin večer.
Kdo chtěl, mohl si ještě užít koupání. Muzikanti část odpoledne před vystoupením vyhrávali u našeho stánku s tradičním lidovými výrobky z Moravy, o něž byl mezi návštěvníky den ode dne větší zájem. Nemalý úspěch na tom měla určitě blonďatá Regina, která byla pro domorodce exotická kráska, a tak se s ní i její dcerkou Evičkou chtělo mnoho lidí vyfotografovat.
Při posledním vystoupení sklidil Kyjovánek opět úspěch a srdce Tchaj-wanců si získal ještě víc, když se s nimi loučil v tchaj-wanštině. Potlesk nebral konce, ale my jsme museli spěchat na koleje. Tam nás totiž ještě po večeři čekala společná noc s Korejci. Nedříve dostali půlhodinový prostor naši kolegové. Při improvizované diskotéce jim ale zábava nějak vázla.
Úplně jiné obrátky večer dostal, když vzali do rukou nástroje členové cimbálové muziky Friška. Spolu s tanečníky a a zpěváky to rozjeli tak, že na páteční noc budou ještě dlouho vzpomínat zvlášť Rusové, Poláci a Srbi. Společně s Kyjovánkem se totiž všechny tyto slovanské národy skvěle bavily. Nakonec přišlo na loučení, u kterého ukápla i nějaká slzička. Více můžete vidět na krátkých video-záznamech.
V hluboké noci pak na kolejích nemohla chybět gratulace Adélce, která právě dnes slaví krásné osmnácté narozeniny… Ady, všechno nejlepší!!!!!!!
Balíme a chystáme se na návrat domů
Od rána všichni balíme a připravujeme se na návrat domů. Zatímco se pomalu probouzíte, tak my se už chystáme na oběd. Z vysokoškolských kolejí v Yilanu budeme odjíždět v 17 hod. místního času. Z letiště je pak odlet po 22. hod.
Šťastný návrat domů
Po dlouhém putování se v neděli pětačtyřicet minut před polednem vrátil Kyjovánek domů. Skončila část krásného léta, které zůstane navždy zapsané v srdcích těch, kdo se zájezdu na mezinárodní festival v Yilanu na Tchaj-wanu zúčastnili. Pár snímky se ještě vracíme k poslednímu loučení na vysokoškolských kolejích v Yilanu i letišti v Taipei. Chybět pak nemohou snímky z přivítání na letišti ve Vídni a hlavně potom doma v Kyjově.
