Západní Čechy mají co nabídnout k poznávání historie i umu našich předků. To byl důvod, proč jsem se chtěla více dozvědět o historii i současnosti premonstrátského kláštera Teplá.
Včerejší počasí nebylo ideální k focení, ale i temně šedivé mraky mají něco do sebe, i když toto světlo moc fotkám nelichotí. Vstup do areálu kláštera nevypadal moc lákavě a stejně tak ani nádvoří. Vlastně jsem vůbec nevěděla, co mne čeká. Průvodkyně nás upozornila, že nesmíme interiéry prohlídky fotit ani natáčet. Zpočátku jsem se v duchu divila, proč se nesmí fotit, když tam vlastně nic není.
ZLATÝ SARGOFÁG
Začátek prohlídky vedl ještě příliš neopravenou chodbou do prostoru muzea, kde oproti zámkům, které jsem navštívila v poslední době, bylo jen pár exponátu. Za povšimnutí z mého pohledu byly především dva velké obrazy z různých let s jakoby leteckým pohledem na areál kláštera a blízké okolí. To bylo moc zajímavé. Krásný byl potom i kostel, kde se každou neděli do 10 hodin slouží mše svaté, takže je běžně přístupný. Tuto románsko-gotickou baziliku Zvěstování Páně premonstráti stavěli v letech 1193-1232. Vysvěcena potom byla za přítomnosti krále Václava I. Průvodkyně nás upozornila, že je v kostele původní kamenná dlažba, po které kráčel i král Václav I. Ve zlatém sargofágu jsou uložené ostatky zakladatele premonstrátského řádu, českého velmože blahoslaveného Hroznaty z Ovence. Když Hroznata ztratil manželku a syna, rozhodl se místo účasti na křížové výpravě zasvětit život Bohu. V roce 1193 proto založil premonstrátský klášter v Teplé a o několik let později ženský klášter v Chotěšově. Sám později v Římě přijal od papeže premonstrátské roucho a stal se řeholníkem a správcem majetku tepelského kláštera. Při obchůzce klášterních statků ho v roce 1217 zajali němečtí loupeživí rytíři z Vohančic a požadovali vysoké výkupné ve zlatě. Hroznata však zakázal opatovi výkupné zaplatit, aby neochudobnil klášter. Ve vězení na hradě Kinsberg, což je dnes Starý Hrozňatov zemřel hlady a útrapami. Po jeho smrti premonstráti vykoupili alespoň jeho tělo. Hroznata byl za svůj čin uctíván jako mučedník. V roce 1897 byl papežem Lvem XIII. blahoslaven a v roce 1993 se stal hlavním patronem plzeňské diecéze.
UNIKÁTNÍ KNIHOVNA
Nejvíce mne mrzelo, že nemohu fotit, když jsme vstoupili do barokního sálu knihovny, která je s více než 100 000 svazky po strahovském klášteře druhou největší historickou klášterní knihovnou v České republice. Ukrývá 660 rukopisů, z nichž je nejstarší a nejcennější tzv. Poenitentiale – kniha zpovědních otázek z počátku devátého století. Hlavní knihovní sál vznikl v letech 1904-1907 v secesně-barokním stylu s nádhernými stropními freskami od malíře Karla Krattnera. Průvodkyně nás opět upozornila, že dřevěná mozaiková podlaha je originální. Přestože komunistický režim klášter v roce 1950 násilně uzavřel a areál na 28 let zabrala československá armáda. Ta prostory využívala jako kasárna, což vedlo k silnému chátrání celého objektu. Knihovnu se ale podařilo zachovat v původním stavu díky Národní knihovně v Praze, která ji zakonzervovala a zapečetila. Knihy jsou nyní v regálech seřazeny, jak byly na počátku dvacátého století.
PROCHÁZKA PARKEM
Po prohlídce interiéru kláštera jsem se ve škaredém počasí vydala na obchůzku parku, a tak jsem mohla celý areál kláštera vidět ze všech stran. Mnohé se již podařilo po revoluci opravit, ale hodně práce je ještě před řeholníky. Zatímco v největším rozvětu kláštera zde žilo 110 řeholníků, kteří tehdy zaměstnávali 1 500 lidí z okolí, dnes jich je jen devět. Až do roku 1945 byl u kláštera pivovar, mlýn a rybářství. Z těchto staveb nezbylo nic, protože je vojáci rozstříleli. Do původního stavu se už zřejmě nikdy neobnoví ani zahrady, protože na to nejsou peníze. Současným opatem je je od roku 2011 Filip Zdeněk Lobkowicz, O.Praem. Přímo v historickém objektu bývalé prelatury a konventu funguje moderní Klášterní hotel Teplá, který nabízí klidné ubytování pro turisty, poutníky i účastníky konferencí.
ZALOŽENÍ MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ
Při prohlídce mne moc zaujalo, že Mariánské Lázně založil premonstrátský opat Karel Kašpar Reitenberger. Zasadil se už na začátku 19. století o využití zdejších pramenů a v roce 1812 o založení Mariánských Lázní, které vyrostly doslova na zelené louce. O tom ale zase něco víc až příště….
LeF