Dnešní návštěva Lesního hřbitova ve Zlíně mne v dušičkovém čase přinutila k zamyšlení. Na hřbitov jsem zamířila jen tak, protože jsem měla čas a tento hřbitov je fakt krásný…
Když jsem procházela mezi náhrobky zapadanými z větší části listím, protože tady to prostě není možné mít hrob bez jediného lístečku, vůbec mně to nevadilo. Na fotkách náhrobních kamenů jsem viděla děti, dospívající, mladé, střední věk i starce. Znovu jsem si uvědomila skutečnost, že smrt si bere lidi všeho věku – od těch nejmenších až po ty nejstarší. A nikdo nevíme, kdy zavítá k nám, kdy se naplní náš čas, nebo našich blízkých. Měli bychom to mít stále na paměti a za každý den, který nám byl dán, děkovat a snažit se ho žít fakt naplno. Neřešit blbosti a skutečně prožívat každou minutu dne…
LeF