Plánovaná návštěva zámku Kynžvart nezklamala a zase jsem o něco chytřejší a neustále žasnu, co předkové na našem území dokázali. Bývalé empírové letní sídlo rakouského kancléře Klemense Metternicha ukrývá unikátní historické sbírky. Moc se mi líbil velký reprezentativní sál, který byl prostřený, jakoby už byli hosté za dveřmi. Zaujalo mne tam krásné sousoší Amora a Psyché z bílého carrarského mramoru. Je to velmi podařená kopie dvou originálů italského sochaře Antonia Canova. První originál je k vidění v Louvru v Paříži a druhý, který je trošku odlišný, v Ermitráži v Petrohradě. Kynžvartská mramorová verze je považována za jednu z nejzdařilejších a nejcennějších ukázek Canovovy práce ve střední Evropě.
Jako holku z Blatnice pod Svatým Antonínkem mě potěšilo, že je v zámku kaple svatého Antonína Paduánského. No a park? Je v anglickém stylu a je to prostě nádhera, i když focený přes kapky deště, tak zase s jinou atmosférou než, když je vše sluncem zalité.
LeF