V sobotu jsem se zúčastnila výjimečné události v kostele Božského srdce Páně v Rajhradu. Šestadvacetiletá rodačka z Horního Poříčí na Blanensku Věra Holasová, řeholním jménem sestra Edita, skládala své sliby. Je členkou Kongregace Těšitelek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, která sídlí právě v Rajhradu. Kromě kláštera je v tamním areálu také Hospic sv. Josefa a Dům Matky Rosy, kde mohou lidé důstojně dožít svůj pozemský život.
Článek o slibech sestry Edity připravuji do Katolického týdeníku, tak tam se budete moct dozvědět více. Při těchto slibech jsem nechtěla chybět, protože jde v dnešní době konzumu skutečně o zcela výjimečnou událost. Neznám statistiky, ale myslím, že nebudu příliš vzdálena pravdě, když řeknu, že by v naší zemi mladé dívky, které skládají řeholní sliby, bylo možné každý rok napočítat na prstech jedné ruky, a kdo ví, jestli i to nejsou přehnané odhady. Nyní tedy připojuji fotogalerii z této výjimečné události. Sestřička Edita měla na začátku mše svaté bílý závoj. Černý závoj dostala až v průběhu mše svaté, kterou slouž P. Marek Dunda, farář z Vranova nad Dyjí, právě z jeho rukou. Ještě před tím ho kněz požehnal. Stejně jako prsten a medaili, kterou sestry nosí na krku.
Ve svých stanovách mají sestry uvedeno: Skládáním řeholních slibů chudoby, čistoty a poslušnosti se sestry zavazují k následování Krista, Dobrého Pastýře dávajícího život za své ovce. Smyslem slibů je nasměrovat touhy lidského srdce k Bohu, který je nejvyšším dobrem a pramenem štěstí. Součástí skládání slibů v Kongregaci sester Těšitelek je zasvěcení se Srdci Ježíšovu jako oběť smíru. „Skládáním slibů vstupuje Těšitelka na Kalvárii – vniká do tajemství kříže a učí se s odevzdaností své utrpení snášet; zcela zapomínat na sebe a žít jedině ukřižovanému Spasiteli. Více na webu Těšitelek BSJ zde